Sparta v utkání o první místo 2. ligy dominovala a ve druhém poločase náš tým výsledkově zdemolovala. Zničila tak naše dosavadní snažení čtyř zápasů bez ztráty bodu.
Přesto výkon z prvního poločasu ukázal, že i s elitním prvoligovým týmem jsme schopni držet krok. Mít trošku štěstí na své straně, mohl být výsledek první půle mnohem příznivější. Pro Spartu je vysoké vítězství v soutěži standard, nelze ji upřít chuť vítězit a doslova ničit své soupeře. Reprezentační pauza přináší našemu týmu komplikace. Přesto, že nemáme fotbalové reprezentantky, přicházíme o hráčky, které si plní pracovní povinnosti u reprezentace, případně o reprezentantky futsalu a plážového fotbalu. Oproti tomu Sparta má možnost nahradit reprezentantky do 19. let profesionálními hráčkami A-týmu.
Mladý ambiciózní tým Sparty B, pravidelně doplňovaný o tři až čtyři hráčky A-týmu je těžkým soupeřem, při nadstandardním výkonu ale hratelným. Pokud se ale změní v tým osmi profesionálek, doplněný třemi hráčkami B týmu, rozdíl je nedostižitelný. Mladé hráčky B-týmu tím přicházejí o možnost vybojovat si vítězství ve druhé lize sami. A každý zápas, ve kterém mají možnost hrát pod tlakem důležitosti utkání, je zásadní zkušeností pro tyto fotbalistky. Je jasné, že výkonnostní kvality našich týmů nelze srovnávat. Při rozpočtu Sparty na ženský fotbal cca 33 milionů, je rozdíl rozpočtů našich klubů přibližně… 33 milionů. Nejde ani tak o výsledek tohoto utkání, ale spíše o přístup k českému ženskému fotbalu.
V první lize jsou dlouhodobě tři až čtyři dominantní týmy, ke kterým další nepřibývají. Druhá liga si nyní posunuje do role sparing partnera Sparty B. Pohled na druhou nejvyšší soutěž, kde utkání prvního a druhého týmu tabulky končí 0:9 není pro český fotbal lichotivý, stejně jako dvouciferné výsledky v první lize. Svaz a elitní ligové kluby považují komunitní týmy za zcela zbytečné. Je zcela logické, že ženské týmy s oporou v mužských profesionálních klubech budou do budoucna páteří profesionálního ženského fotbalu. Ovšem málo z těchto klubů jeví o ženský fotbal zájem. Proto považuji komunitní týmy, které fotbalu dávají vlastní prostředky, velkou část volného času a celé srdce, za extrémně důležité. Bez nich nezíská český ženský fotbal tak širokou základnu, aby stíhal tempo světového rozvoje. Bohužel fotbalový svaz i elitní kluby mají na ženský fotbal zcela odlišný pohled. Veškerá podpora je směřována do reprezentace a profesionálních klubů a rozdíl v jejich kvalitě se tím naopak stále zvětšuje.
Jaká je pak budoucnost ženského fotbal v Čechách? Věřím, že v příštích letech dokážeme najít prvoligové týmy, s ambicemi vyrovnat se české elitě. Zvedá se Ostrava, výbornou práci odvádějí nyní třetiligové České Budějovice. Problém nastává v nižších soutěžích. Druhá liga bude zřejmě odsouzena stát se soutěží B-týmů. Přicházíme o tradiční ženské týmy. Čáslav, Rakovník, Braník a další týmy, které se tradičně staraly o rozvoj ženského fotbalu ustupují ze svých pozic. Nyní vidíme pád Dukly a můžeme jen doufat, že její restrukturalizace dopadne tak, aby se i o tento tradiční klub v ženském fotbale nepřišlo. Bez úspěšného rozvoje týmů nižších soutěží nebude dostatečná členská základna a český ženský fotbal se bude dál vzdalovat tomu evropskému.